SYMFONIA – Zpěvák Andre Matos
(3. března 2011)
Interview Marko Sydjala a Arto Lehtinen

Symfonia. Už víte, o čem je řeč? Možná všichni ne, protože Symfonia je v podstatě nová skupina na mapě metalu. Ale v této skupině působí lidi známých jmen. Když uvedeme jména jako Andre Matos, Timo Tolkki, Uli Kusch, Jari Kainulainen a Mikko Harkin, je jasné, že zájem o tuto pětici rychle vzroste. Tým z Metal-Rules.com měl milý a příjemný úkol stát se svědkem debutového vystoupení Symfonie na Finish Metal Expo. Po představení jsme měli štěstí a dostali jsme příležitost udělat zajímavé a podrobné interview se zpěvákem Andre Matosem o vzniku Symfonie, o Avantasii a spoustě dalších témat včetně budoucích aktivit Symfonie. Dámy a pánové, první interview Symfonie zde na Metal-Rules.com

 

PRVNÍ VYSTOUPENÍ SYMFONIE

První show Symfonie je za vámi, jak to šlo, podle tvého názoru?

Jak už jsem řekl na pódiu, je to teď pro všechny velká úleva, protože nejen diváci, ale i my jsme toho hodně očekávali od našeho vystoupení, a samozřejmě, bylo to moc náročné, protože metal expo je akce, kde jsou ti nejlepší a kde je to nejnáročnější publikum, jaké existuje. Tak si myslím, že můžeme byt spokojení s naším vystoupením a s reakcí publika, protože není vůbec nenáročné. A pro nás to byla také úplně nová zkušenost, myslím to tak, že jsme natáčeli toto album celé měsíce, ale hrát to všechno naživo je něco úplně jiného, a tak jsme rádi, že to máme za sebou a můžeme zase myslet do budoucna.

Kolikrát jste zkoušeli jako skupina na toto debutové show?

Přejeli jsme sem, protože, jak víte, ne všichni ze skupiny žijí ve Finsku, přijeli jsme až minulou neděli. Zkoušeli jsme od pondělka, takže to byly čtyři dny zkoušek a dnes jsme byli připravení na vlastní koncert.

Před dnešním koncertem, měli jste obavy před nástupem na scénu, protože vaše album ještě nevyšlo a protože ve finském rádiu se z něho zatím hrála jen jedna písnička?

Ano, před dvěma dny.

Měli jste obavy, jak budou lidé reagovat na nové věci?

Ne, byl jsem připraven a také překvapen, protože lidé reagovali víc, než jsem čekal. Ano, protože vždycky čekám to nejhorší, je to jako technika, kterou znáte. Řekl jsem klukům, musíme to ustát; musíme stát za svou věcí, bez ohledu na reakci publika. A já vím, že publikum ve Finsku je někdy velmi náročné, není to vůbec snadné publikum, víte. Myslím to tak, že v severských zemích je to obecně stejné, ale když to zvládnete, je to pak paráda, jako že něčeho opravdu dosáhnete. Na konci třetí písničky jsme viděli jejich reakci; „chceme víc, chceme víc“, a to se myslím, počítá.

Trochu mě překvapil váš playlist, protože jste nehráli tolik starých věcí, jako staré hity od Stratovarius.

Ne, nehráli a to byl náš plán. Víte, měli jsme velké pochyby, jestli se zalíbit publiku nějakými starými věcmi, které čekají, a pak já si myslím, že je to moc důležité, že jsme hrdí na to, co jsme natočili na tomto albu, a to jsou pro mě takové nové hymny, nové písně v metalu, které lidé ještě neznají a nevědí, co mají čekat. Ale je moc důležité, aby se seznámili s těmito písničkami, místo abychom tam nechali to naše nejlepší, jestli víte, co tím myslím.

Ano, bylo by to až moc lehké, hrát jenom ty staré hity místo nových věcí.

Ano, to je to, o čem jsme hodně diskutovali, a já jsem s tím přišel, jako že i když je to riskantnější, tak musíme představit naše umění, naše ideály, a to je fajn, víte, když je můžete představit, i když musíte vědět, že reakce v první chvíli na něco úplně neznámého je jiná, než když lidé ty písničky znají. Ale proto tady jsme. Myslím, že i tato akce, kterou lidi znají, metal, setkání expo metal, má přinést něco nového. Není to pravidelný festival, kam jedete a hrajete, abyste potěšili lidi a předvedli jim staré věci. Samozřejmě, když budeme mít delší koncert, delší program, dvě a půl hodiny nebo dvě hodiny, tak tam bude asi víc starších věcí, jasně, ale musíme se taky rozhodnout co a jak to zahrát, ale v této situaci si myslím, že jsme to udělali správně.

Ale stejně jste hráli pár starších písniček, jako od Stratovarius Dreamspace, a dokonce jednu skladbu z Revolution Renaissance I Did It My Way, to byla zvlášť dobrá volba, protože nikdo ještě neslyšel hrát skladby z Revolution Renaissance naživo.

Jo, to je pravda. A pro mě to bylo lepší. Myslím, že pro mě bylo důležité, že když budeme hrát něco od Angry nebo moje sólové věci nebo něco od Stratovarius, tak aby to byly věci, které se předtím moc naživo nehrály. (Pozn.editora: díky tomuto rozhodnutí jsme poprvé slyšeli na živo Lasting Child.) A já má pořád velký respekt před Kotipeltem, takže jsem nechtěl zpívat jeho věci, víte. To jsou jeho věci a já s ním nechci být nijak srovnáván, takže proto jsme vybrali písničku od Stratovarius, která patří k těm starším, kde ji původně zpíval Timo Tolkki.

Když teď hraješ s Tolkkim, máš pocit, jako by tady někde byl nějaký duch od Kotipelta a něco jako díval se na tebe? Víš, jak to myslím? (smích)

Ne, to ne. Myslím, že jsme s Kotipeltem dobří přátelé. myslím, že je to fajn kluk. Mezi námi není absolutně vůbec žádná žárlivost, nebo nějaké negativní pocity. Je úplně přirozené, že muzikanti spolu dobře vycházejí a každý je sám sebou, takže si fakt nemyslím, že by mezi námi bylo něco negativního.

Můžu se zeptat, co si opravdu myslíš o nejnovějším albu Stratovarius ELYMSIUM, které vyšlo před pár týdny?

Teda, upřímně, ještě jsem ho neslyšel, tohle poslední album. Vím, že jim to šlo dobře v hitparádách a všude. Jsou to moc dobří muzikanti, jsou to velmi schopní muzikanti. Myslím, že to musí být dobré album, ale ještě jsme neměl šanci si to poslechnout.

A slyšels album POLARIS?

Co, to minulé album od Stratovarius? Slyšel jsem některé písničky, jo. Myslím, že je to moc dobrá hudba, dělají moc dobrou hudbu.

A bez Tolkkiho, zní to pro tebe pořád jako Stratovarius?

To je trochu zvláštní otázka ... ale samozřejmě, když budu 100% upřímný, myslím že Stratovarius byl hlavně Tolkkiho tým ... a to musí odpovědět na vaši otázku.

Jo, jasně. (smích)

Je to pořád Stratovarius, ale možná tam něco chybí, ale to by měli spíš odpovědět fanoušci Strato. To je na vás. (smích)

VZNIK SYMFONIE A celkově o Symfonii, je to něco jako seskupení hvězd pro fanoušky power metalu. Jak to celé začalo, hlavně pro tebe?

Víte, všechno to vzniklo jako projekt. Znám Tima už mnoho, mnoho let a jsme přátelé a sem tam jsme se vídali, a pak asi před rokem a půl jsem se přestěhoval do Švédska a Timo se nějak dozvěděl, že jsem ve Švédsku. Vlastně, když jsem hrál tady na Finnish Metal Expo před dvěma roky s mou kapelou, tak jsem mu zavolal, podívej, jsem tady v Helsinkách. Jako že vím, že Timo je tady v Helsinkách, tak jsem si řekl, že by bylo fajn si s ním popovídat po tolika letech a řekl jsem mu, že jsem v Helsinkách a že by mohl přijít na koncert a že bychom se mohli sejít a on řekl něco jako že jo, že nestíhá jít na koncert, ale že bychom se mohli sejít a jít spolu do sauny. A já volám, že je to nějaký vtip, ne, že to nemyslí vážně se saunou tady ve Finsku. A teď už vím proč. Je to fakt skvělé. No a potom, když už jsem byl ve Švédsku nějakou dobu, Timo mi zavolal a řekl, to je fajn, že teď bydlíš ve Švédsku, je to kousek, není to od sebe daleko, tak že bychom se mohli sejít a zkusit udělat něco spolu. Cool, říkám, si, to je fakt kámoš a já ho mám rád jako muzikanta, tak proč ne. Tak on mě pozval do Helsinek, já jsem tam přijel asi před rokem a zůstal jsem tam asi týden a psali jsme spolu písničky a povídali si o všem možném. A tak vznikla myšlenka na tento projekt. A asi v té samé době on skončil se svým projektem Revolution Renaissance.

To se stalo vloni v létě?

Vlastně o trochu dřív. Pamatuju si, že jsem měl letět zpátky do Švédska, ale stala se ta věc s tou islandskou sopkou a tak jsem tam musel zůstat dýl a mohli jsme dělat spolu další věci a tak vlastně všechno to vzniklo. A on pak přišel s dalšími jmény pro tuto akci, která měla být původně projekt a vznikla z toho skutečná kapela. A pak už šly věci velmi rychle, jedna za druhou. Timo jel do Švédska za mnou, abysme mohli napsat další věci, a pak jsme nahráli demo se třemi songy. A já jsem pak jel zase do Finska a tam jsem potkal ostatní kluky z kapely, a taky Uliho (Kusche). Pak jsme udělali fotky a všechno jsme dali dohromady, jak se to bude nahrávat atd. A nakonec se to celé rozběhlo, takže on měl na starosti produkci, my jsme dělali bubny a další instrumentaci a pak se vrátil do Švédska, když jsme nahrávali vokály za pár měsíců. Říkám, že pro mě je to fakt pocta, opravdová radost, hrát spolu s takovými kluky.

A to jméno Symfonia, jak to vlastně vzniklo?

Abych pravdu řekl, byl to Timův nápad. Víte, už měl to jméno nachystané, ukázal mi to, podívej, mám už jméno a logo pro kapelu. Tak co jsem mohl říct? „Mně se to líbí“. (smích)

Jak jsi řekl už předtím, Timo a ty jste staří přátelé a znáte se z dřívějška. Jak dobře znáš Timovy hudební věci z minulosti?

Znám je docela dost, protože když jsem byl v Angře, dělali jsme turné společně se Stratovarius. Bylo to dlouhé turné. Tak jsem docela dobře poznal všechny jejich písničky, které na turné hráli a bylo to cool, fakt si pamatuju, jak hráli naživo a ti kluci mě moc zaujali. A pamatuju si, že Timo a Jari mě na jevišti fakt uchvátili.

Máš toho hodně za sebou v sólové kariéře a Timo zase se Stratovarius a Revolution Renaissance. Nebyly tam nějaké problémy se psaním muziky s ním, nebo to bylo lehké přijít s novými nápady a napsat věci pro album?

Obojí zároveň (smích)

Obojí zároveň, řekni mi něco víc, jak to myslíš?

Je to velká hra, ale zároveň bych řekl, že je to velká výzva, protože musíš překonat sám sebe, když jsi mezi velkými hudebníky a zkoušíš něco nového, musíš fakt zabrat a zkusit něco, cos předtím nikdy nedělal. I když máš zkušenosti a víš, jak se to dělá, ale pořád je tu vlastní motivace jako teď musím být lepší, teď to musím udělat líp. Takže to byla velká výzva, ale nádhera, absolutní nádhera.

Jak moc vy všichni sledujete diskuzní fóra a další internetové věci?

Docela dost, já moc nejsem internetový typ, protože někdy nechci číst špatné věci, nechci číst kritiku. Ale poslední dobou jsem se do toho pustil, kvůli stránkám Symfonie a všem těm fórům a Facebooku a dalším, protože je to důležité se vyznat, vědět, co se říká ve světě, co si lidi myslí. Víte, byli jsme připraveni na takovou věc, věděli jsme, že kvůli tomu projektu to budou všichni brát vážně, ale na druhou stranu taky to znamená velkou zodpovědnost, protože nemůžeš udělat takovou velkou věc jenom tím, že se postavíš na jeviště, to není celé, není to nic. A taky musíme myslet na to, proč jsme zkoušeli tak tvrdě, že to máme všechno dohromady jako živou věc taky.

Takže ty říkáš, že nejsi internetový typ, ale jsi přes net v kontaktu, protože Jari a Uli bydlí v Norsku, ty bydlíš ve Švédsku a Timo a Mikko bydlí tady ve Finsku?

V tomto ohledu samozřejmě používám mail každý den a všechny tyto věci, chodím na Skype atd., ale nejsem moc na Facebook a podobná fóra, myslím to tak, že zahraniční stránky jsou fajn, ale ne pro mě jako pro člověka. Nechodím taky často na brazilské metalové stránky, protože je tam taky spousta nesmyslů.

Takže celkově je pro tebe lepší být v kontaktu přes Skype a podobné věci.

No, posílat si věci na internetu je skvělá věc, nechápejte to špatně, nic ve zlém, je to skvělá věc. Ale je to tak. Kolikrát to zneužívají špatní lidé a dělají tam špatné věci a já si myslím, že je tam hodně zbabělců na internetu, lidí, kteří se schovávají za počítač a kteří by se nikdy neodvážili říct vám něco takového do tváře.

V tom máš absolutně pravdu.

Takže bych očekával, že tito lidé budou pravdivější a odvážnější. Cokoli chtějí říct, mohli by to říct tváří v tvář a ne jenom se schovat za obrazovku od počítače. To je jediný problém, který mám s internetem.

AVANTASIA

A co další věci, které jsi dělal v poslední době, jako třeba Avantasia. Co je tam nového?

Nahrál jsem písničku na poslední album Avantasii THE WICKED SYMPHONY, ale jinak jsem se nezúčastnil jejich posledního turné, protože jsem měl moc práce se Symfonií. Takže oni si vzali Michaela Kiskeho jako náhradu za mě, což je podle mě pro ně fajn.

A je to pro něho dobře. Aspoň se nakonec dostal zas na turné!

Absolutně! Pamatuju si poslední turné od Avantasii, tam jsem měl Kiskeho roli a musel jsem zpívat jeho songy.

Nebylo to lehké, že?

Ne, ale bylo to ok, bylo to ok. Bylo to velká zábava. Je to lepší, když nemáte na starosti celý koncert, víte, máte jen pár songů, co máte zazpívat, takže mezitím můžete relaxovat a je to fajn, je to větší zábava.

Jaké to bylo, pracovat na tak velké produkci naživo? Myslím, jako s tolika různými hlavními zpěváky to musí být úplně jiné, než „obyčejně“, na koncertě, viď?

Jak jsem říkal, byla to velká zábava, velká zábava, protože každý znal svou roli a byla tam fakt dobrá atmosféra, když jsme dělali turné. Dělali jsme moc koncertů a taky velkých festivalů. Dělali jsme: Sweden Rock. Wacken, Maďarsko, Itálii, všude byla skvělá atmosféra, hlavně s Bobem Catleyem, to je moc fajn chlap. Bylo moc fajn zpívat s ním na pódiu. Nevím co je teď s Avantasiou. Vím, že teď dělali turné?

Ano, dělali a Tobias znovu řekl, že to bylo úplně poslední turné Avantasii, ale kdo ví?

Jako posledně. Nemůžu mluvit za ně, ale myslím, že je to fakt fajn, žes mi je připomněl, protože je to už dlouho, co jsem s těmi lidmi nemluvil. Musím jim někdy zavolat, jsou to mí dobří přátelé. Myslím, že ať dělají cokoli, nevím, jestli Avanatasia bude nahrávat nové album.

SÓLOVÁ KARIÉRA A ŽIVOT VE ŠVÉDSKU

Jak ti jde teď sólová kariéra?

Jde pořád dál. Teď je to na chvilku u ledu, protože mám moc práce se Symfonií. Ale bude to pokračovat.

Myslíš tím, že je to trochu těžké najít si dost času, protože musíš rozdělovat čas mezi Symfonii, Avantasiu a sólovou kapelu atd.?

Avantasia není problém, protože když něco nahrávám ve studiu, trvá to pár dní, a když je turné, které je plánované předem, vím to a nedělám nic jiného, takže by to mělo být ok. Ohledně mých sólových věcí, je to něco, co musíme promyslet, zorganizovat plány hodně přesně, zvlášť protože moje sólová kapela pořád sídlí v Brazílii, takže musím pokaždé lítat sem a tam a teď trávím většinu času ve Švédsku. Takže chvílemi se víc věnuji tomu a pak tomu druhému, ale v tomto stádiu všechny věci zvládám a nic mi nedělá problémy.

Řekni nám něco o důvodech, proč ses rozhodl odstěhovat do Švédska a jak sis zvykl na jejich mrazivé podnebí? <>No, moje žena je ze Švédska, takže část mé rodiny teď žije ve Švédsku.

Nemůžu se nezeptat – tvoje žena je blondýnka?

Ano. (smích)

To mě nepřekvapuje.

Není těžké být k tobě upřímný. Vypadám tady trochu jako mimozemšťan. (smích)

V které části Švédska momentálně žiješ?

V jižním Švédsku. Je to moc fajn místo, moc pěkná krajina, je to jedno z nejkrásnějších míst ve Švédsku. Myslím, že jediný problém je zima, protože když jsem z Brazílie, stále si na ni musím zvykat. Není to jenom o chladnu, je to spíš o tmě. To je věc, ze které můžeš někdy být nervózní a mít deprese. Ale dá se to. Na druhou stranu tě to nutí psát více textů, dělat více hudby, místo ležení na pláži.

Bylo to těžké rozhodnutí změnit svůj životní styl tak radikálně?

Ano, musel jsem udělat velkou změnu ve svém životě, víte, ale bylo to z dobrého důvodu. A vlastně kvůli tomu mi Timo zavolal a tím to všechno začalo. Takže je to jedno proč, ale jsme tady! (smích)

Myslíš, že přestěhování do Švédska ti otevřelo víc možností než jiné věci v Evropě, protože jsi teď blíž střední Evropě?

Ano, určitě. Ale hlavně mi pomáhá ten projekt se Symfonií.

STARÉ ČASY

Jedna věc, Viper, začal jsi hudební kariéru se skupinou Viper někdy začátkem 80. let.

Ano, když mi bylo 14 – ne bylo mi vlastně 13! (smích)

Správně, myslím si, že tenkrát byla metalová scéna v Jižní Americe a v Brazílii úplně jiná, že?

To byla.

Tenkrát byly v Brazílii dvě skupiny metalových kapel. Byly tam extrémní metalové kapely jako Sepultura a pak tradiční power metalové kapely jako Viper. Bylo tam hodně rivality mezi těmi dvěma „tábory“ tenkrát?

V té době to bylo něco jako metal versus punk rock. Dá se říct, že to byly největší boje. Ale bylo jedno, ve které skupině metalu jsi hrál. Metaloví kluci byli všichni dohromady, Sepultura, Viper, Korzus, všichni byli jeden tým.

Byli jste jako jedna velká rodina proti punku?

Jo, byli jsme jako jedna velká rodina. Bylo to něco, co bohužel přestalo existovat někdy v půlce 90. let. Pak se začal metal víc rozdělovat. Byl tam melodic power metal, trash metal, death metal atd. A pak se ty kmeny oddělily jeden od druhého, ale pamatuju si, že v 80. letech, když jsi měl rád metal, měl jsi rád všechno. Poslouchali jsme Motley Crue, Venom, Dio, Quiet Riot, Accept, všechno.

A Slayer? (smích)

A Slayer, pamatuju si, že jsme měli všichni trička s různými skupinami, protože tenkrát bylo těžké sehnat tuto hudbu, všechno trvalo hrozně dlouho, než se desky dostaly do Jižní Ameriky, abychom si je mohli koupit. Takže ať přišlo cokoli, Motley Crue bylo skvělé, Dio bylo skvělé, Venom taky, všichni poslouchali všechno! Ať to byly Viper nebo Sepultura, měli jsme každý svou cestu, ale na koncertech byli ti stejní lidé.

Ale šli jste se tenkrát podívat na Sepulturu, co hraje, a šli oni se taky podívat na váš koncert?

Ano, měli jsme zkušebnu vedle jejich zkušebny.

Mluvil jsi někdy s někým o napsání knihy o historii Brazilského metalu v budoucnu?

Je to fakt zajímavé, protože upřímně, tenkrát jsme byli bojovníci, protože v naší zemi to bylo úplně něco extra. Dívali se na nás jako na mimozemšťany, ale my jsme na to hrdí, víte, jsem velmi hrdý, že jsem byl součástí tohoto, byl jsem velmi mladý, ale obdivoval jsem tyhle kluky. Myslím to tak, že Sepultura byla asi tak stejně stará jako my, ale byly tam kapely, které už dělaly metal před námi.

Vulcano?

Vulcano a kapely jako Dorsal Atlantica, Avenger, Metamorphosis atd.

Pamatuju si, když Sepultura získala světový úspěch, že vždycky mluvili o finských punkových kapelách jako Rattus a Kaaos, že je nejvíc ovlivnily tenkrát. Znal jsi tyhle kapely taky?

Jasně, jasně. Dokonce jsem se s nimi kamarádil.

Jak to vlastně šlo, protože tahle kapely byly hodně undergroundové i ve Finsku. Jak jste se o nich dozvěděli?

Byl to underground, to jo, ale jak jsem říkal, v 80. letech byla opravdová válka mezi punkem a metalem. Myslím si, že je to hodně divné, že Sepultura říká, že je ovlivnili, protože si pamatuju, že kdo dělal metal, dělal metal, a kdo dělal punk, to bylo jako nepřítel až na smrt. Jako že nikdo nevstoupil na území druhé strany.

Na to se musíš zeptat Tolkiho. ( A co třeba udělat cover verzi od finské punkové kapely?)

Které finské punkové kapely?

Něco od Rattus nebo Kaaos samozřejmě. (smích)

Aha, no to by bylo fajn.

Když se Sepultura stala legendou ve Finsku, měli trička od Kaaos a Rattus i na některých oficiálních videích. Ale tenkrát v 70. a 80 letech to nebyly známé kapely, byl to jen underground. Tak mě dost překvapilo, když Max Cavalera řekl tady do novin, před 20 lety nebo tak nějak, že finské punkové kapely jsou nejlepší na světě. (smích)

Jo, oni poslouchali tvrdší věci, rozhodně.

Takže tys poslouchal víc klasické metalové kapely?

My jsme poslouchali spíš Iron Maiden a Judas Priest.

A co KISS?, protože já jsem velký fanda KISS a vždycky se na ně ptám. (smích)

KISS, jojo. Řeknu ti tajemství. Moje první akce před Viper byla, že jsme dělali, jako že hrajeme KISS. Nehráli jsme nic, byl to playback, dělali jsme, že jsme KISS, bylo mi asi 11 nebo 12. (smích)

Byl ses podívat na legendární show KISS v Riu de Janeiro v roce 1982?

Ne, protože mi to máma nedovolila, ale jel jsem do Ria v 85 a pak jsem za jeden večer viděl Whitesneake, Iron Maiden, Scorpions a Queen.

To musela být v Brazílii velká akce.

To teda byla, a ještě vám musím říct, že to byl největší festival všech dob. Bylo to 10 dní, velká jména, všechny metalové kapely, všechny nejlepší metalové kapely té doby.

Bylo tam asi 300 000 lidí, že?

300 000 lidí každý den. Pamatuju si to, byl jsem tam na jeden den, a jak jsem říkal, že jsem neviděl KISS v roce 1982, viděl jsem je později. Vlastně jsem uváděl KISS v roce 1994, když měli poslední turné bez make-upu.

SYMFONIA – CO BUDE DÁL?

Album Symfonia, myslím, že je už úplně hotové, že?

Už je hotové.

To jste nahrávali hlavně ve Švédsku, že?

Ve Švédsku, Finsku a mixovali v Itálii. Je to OK. Fakt si to musíte poslechnout. Já to můžu těžko říct, ale slyšel jsem tu desku víc než 30krát od té doby, co je hotová, a co je důležitější, nejen, že album má skvělý zvuk a všichni hrají skvěle, ale jsou to ty písničky. Na tom albu jsou skvělé songy. Myslím, že jsou to fakt metalové hity a budou.

Určitě, až to album vyjde a z toho, co jsem dnes slyšel a jak to popisuješ. Ale jakou má to album šanci komerčně, myslím, jak se bude prodávat, co od toho alba očekáváš?

No, to je teď těžko říct, kvůli pohybu na hudebních trzích, ale jo, samozřejmě, musíš potěšit svoje nahrávací společnosti. Víš, že nakonec je to taky hra na trhu, ale jedna věc je jistá, udělali jsme, co jsme chtěli a jsme rádi, že jsme to tak udělali. A teď jak to půjde na trhu je jejich věc a doufám, že se o to dobře postarají. Doufám, že tomu udělají dobrou reklamu.

Ale vy taky budete muset udělat hodně reklamy, interview po telefonu a takové věci?

Rád udělám, co bude potřeba. Teď jedeme do Japonska koncem března na čtyři dny, právě udělat reklamu, promo tour. Budeme hrát některé akustické věci, Timo a já. Zajdeme do nahrávacích studií, máme tam schůzky, představíme se a uděláme interview, takže asi týden v Japonsku budeme dělat reklamu. Fakt se těšíme na koncerty v Asii, hlavně v Číně nebo Koreji, na Taiwanu atd.

A co Rusko, plánujete tam taky jet?

Rusko, byl jsem v Rusku s Avanatasiou a bylo tam skvělé publikum. Takže Rusko teď patří pod evropskou distribuci Edel Music a uvidíme, jaké plány mají pro Rusko.

Kromě všech těch promo akcí, co ještě plánujete dělat se Symfonií v blízké budoucnosti?

Teď plánujeme turné, myslím, že máme pocit, že teď je na to dobrá doba, měli jsme speciální čas na náš debut tady, ale teď začne pořádná práce. Album vyjde celosvětově v březnu, v Japonsku, v Evropě, všude a my bysme mohli hned začít dělat turné, koncem dubna nebo v červnu, možná koncem června začneme, a už máme plány pro Asii, Jižní Ameriku a Evropu. Timo má v plánu udělat aspoň čtyři koncerty ve Finsku.

To zní skvěle. Máš tušení, kdy budete dělat ty show ve Finsku?

Ještě do léta, myslím. Léto je složité, protože všude jsou různé festivaly. Možná budeme taky na nějakém festivalu, kdo ví? Nevím, co domlouvají naši manažeři, ale určitě o tom jednají.

Máte nějaké plány na promo video na některé písničky z alba?

Jo, co nejdříve, asi uděláme schůzku s celou kapelou příští týden a tam to domluvíme.

Když mluvíme o celé kapele, jak je to s Ulim, co jeho zranění ruky?

No, on teď nemůže hrát, protože má teď velké problémy s pravou rukou. Byl to pro nás šok, když nám to přišel říct a řekl, do háje, co teď budeme dělat? Ale my jsme to celé nechtěli zrušit, takže bylo skvělé, když přišel Alex, je skvělý bubeník a skvělý chlap. Tak jsme se dobře sehráli. Nakonec tady Uli není a máme za něj dobrou náhradu.

Byla to jen náhoda, že právě Alex nahradil Jorga Michaela ve Stratovarius, když ten dostal tu rakovinu?

Vlastně on je oficiální náhradník (smích), když pořád nahrazuje takové skvělé hráče, tak si myslím, že musí být fakt dobrý.

Okay, myslím, že náš čas je u konce, takže díky moc za tvůj čas.

Je to vždycky fajn mluvit o takových věcech!

 

 

---

Zdroj: http://www.metal-rules.com/zine/content/view/2164/92/

Překlad: Galadriel      Děkujeme mockrát!