Recence "Mentalize" sepsaná pro VeroRock ( www.verorock.it  ) od CrystalNight, které tímto velmi děkujeme. Užijte si to!

Mentalize
ZEMĚ: Brazílie
ROK: 2009
Žánr: Heavy / Power Metal
LABEL: Avalon (Japonské vydání)
WEB: www.myspace.com/andrematossolo
HODNOCENÍ: 10

Za nějaký čas vyjde v Italii nové album Andrého Matose, „Mentalize“. Pro velmi zvědavé, kteří chtějí předem znát podrobnosti, se vynasnažím popsat je co nejlíp, když mám jen japonskou verzi, která vyšla 26.srpna 2009.

Booklet, o němž je řeč, je „originál“, děrovaný spirálou, vycházející ze zpěvákových iniciál, lemovaných labyrintem, majícím představovat mozek, popřípadě mysl, se všemi chodbičkami myšlení. Je to bludiště kruhového tvaru, zvnějšku ozubené, připomínající tvarem mechanické kolečko. Na pozadí si lze všimnout starobylých vzorů, které se více zviditelní na předposlední stránce. Celkem vzato ponechává pohled na titulní stranu alba každému z vás zcela osobní interpretaci všech těchto prvků.

Album otevírá vstupní „Leading on!“, začínající kratičkým entrée na bicí; už při poslechu prvních taktů ihned rozeznáme styl, který odlišuje solistu nového Matosova bandu, známého už z „Time To Be Free“, kde přes všechno zazní drobný prvek, připomínající Angru – ale je jasné, že ten styl dosáhl rozměru zralejšího a bohatého svou novostí. Píseň je rytmicky velmi rychlá, s význačným podílem kláves. Všichni, kdo vždy touží slyšet Matosovy slavné výšky, mohou už od této chvíle být klidní a očekávat to pravé!

Pokračováním je „I will return“, uvedená sborem – je to velmi originální pocta minulosti, ale kdo tohoto umělce sleduje, bude už vědět, že tendence k experimentu a k podání každé skladby jedinečným způsobem k němu prostě patří. První, co zaznamenávám ještě než dojde na píseň jako takovou, je velká vokální výraznost, dávající ten správný prožitek. V hlavě se ihned uchytí melodie, prokládaná kytarovým sólem a různými změnami rytmu i prostředí. Skladba se uzavírá jiným vysokým tónem, který se postupně ztrácí spolu s melodií.

Velmi agresivní baterie bicích s basistou otevírají „Someone else“. Sotva začne zpěv, je tu jiný nový prvek, Andrého lehce syntetizovaný hlas v duetu s tím normálním, bez dalších efektů, s naléhavým rytmem až k refrénu. Spojení je opravdu vynikající v každém taktu.

Je čas promluvit o „Shift the night away“, o písni, která pro mě u tohoto alba patří do první pětky.  V té je protagonistou melodického výrazu kytara, v různých riffech nacházející pro svůj výraz velmi mocný a klidný doprovod bicí baterie. „Back to you“ je naproti tomu měkce znějící balada,  zvukově jemná, vložená na to správné místo alba. Následně se disk vrací k rychlejšímu podání titulní nahrávkou „Mentalize“, kde tu a tam při nahlédnutí do textu vyjde najevo, že je jistým způsobem úzce svázána s tematikou předešlého alba.

Pohled do vlastního nitra se vyvíjí dále a zkoušce jsou zde podrobovány schopnost myšlení, individuální strachy i skutečnost, že svým vlastním myšlenkám nikdo neuteče.

Následují dvě písně, podle mého názoru nejhezčí nahrávky disku, jmenovitě „The myriad“ a „When the sun cried out“. První je uvedena krátkým rytmem baterie (a pak distorzemi kytary), které mají tendenci zpomalit, aby bylo získáno místo pro jasný ba průzračný Matosův hlas, dokonale odrážející pocity, až ke vzrůstu intensity přidáváním sborových pasáží skladby a vyústění do refrénu stálým crescendem.- Slova nevypoví!

Ta druhá po krátkém sboru startuje velkým tempem, ale i tady následují různé změny rytmu. U této písničky bych doporučovala stereo na plné pecky, aby ji bylo možno náležitě docenit. Zaujme kytarové sólo a různé nálady , které postupně vytváří.

 „Mirror of me“ je velmi melodická věc a rozhodně tu dominují kytary s četnými riffy, které vytyčují nové stylové odstíny, jak se v tomto albu zformovaly. Přejděme k „Violence“, písni, na které – jak čteme v bookletu - spolupracovala celá skupina; a skutečně, jak se tu střetáváme s tematikou řečeného násilí a tím, jak může zkřížit život každého z nás, tak vzrušeně to přináší každý nástroj kapely.

Další nahrávkou, titulem „A lapse in time“, album opět zpomaluje baladou hlas-piano, aby pak přešlo k „Powerstream“, písni, která se rozhodně dotýká klasického rytmu Power, s nímž se můžeme setkat ještě v několika jiných refrénech zdejších nahrávek. Je to prvek ne moc užívaný v minulých skladbách a tady se vyskytuje snad až příliš často. Nicméně, nehledě na to, zde by měla končit evropská verze Mentalize. A musím dodat: „Skládám jí svou poklonu!“

Verze, kterou jsem zatím měla k analyze, obsahuje dvě nahrávky jako bonus, živě rytmickou „Forever is too long“ a konečně jeden titul  skupiny Queen: zřejmě se Andremu velmi líbí. Vzhledem k tomu, že jde o přídavek pro japonskou verzi, nemohl být výběr vhodnější, i následující „Teo Torriatte“, obměněné v Matosově stylu. Ne každému se taková věc podaří, ale u tohoto umělce nikdy nedochází k pochybení.- Zde také celý disk končí. Nicméně má brazilská verze navíc jednu unikátní nahrávku na přídavek, která na této japonské schází.

Tentokrát se vrací do časů Angry s převzatou skladbou „Don't Despair“, pamatujete si ji? Najdete ji v „Reaching Horizons“. Kompletně obnovená a obohacená novými detaily, zcela jistě bude uvedena na nejbližším koncertu a připomene slavné začátky tohoto velkého kumštýře, který čím víc plyne čas, tím více nás překvapuje rozvíjením vlastního stylu a nikdy nás nezklame!

CrystalNight

Zdroj: VeroRock.it

Převzato z blogu Andre Matos Official Italian Fan Clubu Thanks!

Překlad Ing. Vladimír Fux  Děkujeme mockrát!